pátek 7. dubna 2017

Když si můžete vybrat mobil podle sebe: dát přednost milované retro nule, nebo natřískané moderně, kterou nesnášíte....?

Jsem jarňátko a  cca do měsíce si budu moci vybrat nový mobil. Ten můj má přes 10 let a nevydrží ani půl dne bez nabití - s ještě polovinou baterky se už vypne.
Mým snem bylo vždycky véčko - já měla  Nokiu 5300 - vysouvací kostku, docela buchar plastovej a ve finále docela nepraktickej - těžce to zaklaplo, takže v hodinách nešlo to nepozorovaně zavřít, a taky měl low foťák. Ale jako stačil.

Protože sloužil, nebyl důvod ho měnit. Výroba najednou přešla do pro mě nepochopitelných placatých mrch, který se mi vůbec nelíbily, ale nepotřebovala jsem je, takže jsem je neřešila. nějakej net v mobilu, pche, na co - mám internet v pevným pc doma, ne?

Jenže teď stařeček umírá a já jsem nucela obnovit techniku.
A to je pro mě dilema.
Pořád jsou totiž jisté stařešiny véčkové k dostání.
Sice s minimálním foťákem, ale v hezkém designu.

 Úplně postačí.

Pořád jsou k dostání "normální" telefony a podle mě i ucházejícně vypadají. Pro někoho, kdo si s tím chce základně zafotit, volat a psát smsky nebo se tím budit, to krásně postačí.
Nejsou špatný a je vtipný že za těch 1500 už seženete i placatej dotykáč - zvláštní, ne? :)






Tenhle mi přijde asi nejhezčí - elegantní a je to milované véčko.



Ceny jsou přiměřené, základní. Škoda jen je, že se řadí do sekce TELEFON PRO SENIORY.
Copak retro milovníkem musí být jen důchodce...? :)

Takže mám neomezený výběr, ale nevím nevím. Ten mnou přijatelný dotykáč má na předku toho víka véčkovýho dotykáč, takže to má klávesnici i dotykáč. (vypadá jako tohle zlaté Cube - je to jakási novinka prodávaná prvně pouze v Asii).

Jenže na mě je ten systém prostě složitej a co jsem zkoušela naťuknout, tak prodavači na mě zírali jak na blázna - jak můžu chtít dotykáč jen na základy a nevyužívat v něm internet, apkky a ty jiný pro mě zbytečný sračky, kterýma je to napěchovaný ?!!! Co jsem to za nulu, když nevyužiju modernu, která otrávila celej svět a která podporuje závislosti nejmenších děcek až po dospěláky a která může za rozrůstající se celosvětovou inteligenční omezenost... ?!!!!
Jak se můžu opovážít NECHTÍT BÝT STEJNEJ TROTL... ?!

Představa dotykáče, jeho placatosti, hladkosti, nutnosti ťukat a jezdit prstem jako úchyl hladící něčí tělo a vidina možnosti být i na hajzlu onlajn, mě prostě děsí.
Sedět s tím na veřejnosti, být ohnutá jako luk a klapat na zastávce, v metru, ve škole, číst si na tom ?! OSTUDA !!! 
A navíc nutnost mít k tomu tunu potřebností - jakýsi sd karty, určitou velikost SIMky, tarify, balíčky dat, ty nabíjecí banky... wtf ?!!!

Když si je "zkouším", jsou obrovský, nesedí mi do ruky, neumím zkoordinovat prsty, ťukáním mi vše zmizí nebo se naopak označí to, co nechci, dotýkám se moc nebo naopak málo, cihloidní tvar překáží a neumožňuje mi využít celou dlaň. Prostě mě tenhle telefon SERE a on to dobře ví.

Vědět to ale nechtějí ti okolo a placáka mi nutějí. Nevím si rady. Ten krok je fatální - je to na nějakých, pokud by byl schopný vydržet,  dalších 10 let. Otázkou je, zda to moderna vydrží. Možná je to jako s pračkama - záhy po vypršení záručky se to NÁHODNĚ posere. 

Hodlám si vybrat něco, co bude fungovat a vydrží to. Co bude elegantní, přiměřeně velký, snadno ovladatelný, co mi prostě sedne.... takže nevím.
Jestli dát novince šanci a tím jít sama proti sobě, trpět v jeho vlastnictví a nerozumět mu, nebo sáhnout po vytoužené době minulé, splnit si to, ověřit, že nej bývá to starý, a nosit svýho nooba s hrdostí bez ohledu na posměch ostatních plackařů.....
Prostě nevím.

pondělí 3. dubna 2017

Rodičovská morbidóznost: na procházce s víc jak dva týdny mrtvým dítětem

Pokaždé si říkám, že horší už to s lidma být nemůže.
Jenže ono může.

"Není nic horšího, co může rodiče potkat, než smrt vlastního dítěte. Bohužel tento osud potkal Charlotte a Attilu, kterým dcerka zemřela pár týdnů po porodu. Ještě 16 dní jí však měli u sebe a dokonce s ní šli na procházku v kočárku.

Charlotte (21) a Attila (28) Szakacsovi se podělili s veřejností o svůj smutný příběh, ktewerý vzbudil soucit, ale také rozporuplné reakce.
Charlotte porodila začátkem ledna holčičku s chromozomální abnormalitou, která způsobila, že přežila pouhé čtyři týdny. Pár ovšem se svou mrtvou dcerkou strávil dalších 16 dní až do jejího pohřbu.

Těhotenství nebylo bezproblémové

Manželé se o početí pokoušeli rok, a když se jim konečně zadařilo a Charlotte otěhotněla, byli šťastní. Bohužel už během těhotenství lékaři odhalili genetickou poruchu miminka. Po porodu zjistili, že se jejich holčička Evlyn narodila s nevyléčitelnou genetickou nemocí a je jen otázkou času, kdy zemře.
Miminko se narodilo předčasně císařským řezem a vážilo jen dva kilogramy. Holčička měla hned od porodu problémy s dýcháním, neměla vyvinutý mozek a navíc ještě měla rozštěp patra. Její malé srdíčko dotlouklo necelý měsíc po narození.

S holčičkou se však nechtěli jen tak rozloučit, proto ji vzali do hospicu, kde ji uložili do speciální postýlky s nízkou teplotou, a kde se k ní chovali jako kdyby Evlyn nezemřela. Dokonce ji vzali i ven na procházku.
Mrtvou holčičku se rozhodli pohřbít po 16ti dnech. Sama maminka v rozhovoru pro Mirror řekla, že chápe, že toto jejich rozhodnutí není pro každého. Ale oni sami věděli, že čas strávený s jejich dcerkou i po smrti byl pro ně důležitý a pomohl jim se ztrátou milovaného děťátka psychicky vyrovnat.
I když se najdou lidé, kteří jejich jednání odsuzují, myslíme si, že pokud člověk není v situaci, ve které se ocitli tito mladí rodiče, nemůže soudit, jak by se zachoval. I když nám stačí vidět ty srdceryvné fotografie a jsme z toho naměkko.... "
Tolik říká portál MAMINKA.CZ.

Vše je doprovázeno morbidními fotkami.



 Takže tu máme mladé nesoudné rodiče, kteří nejspíš vše plánovali už v době, kdy se dozvěděli, že to dítě nebude normální - a přesto ho donosila a nechala ho se narodit.
To je kreténismus nejhrubšího zrna.
Narození takových dětí by se mělo zakazovat státem a pokutovat.

Nicméně zpět k těmto dvěma trotlům a reakcím na ně:
Svět se dělí na dvě půlky: jedna je znechucena a klepe si stejně jako já na čelo, a druhá touží udělat totéž.
Že je to dřív nenapadlo, chovat své mrtvé děcko !!! 
Přece není k odsouzení takové jednání, tak proboha všichni přestaňte soudit !!!
( a potlačte zdravej rozum a podpořte ty blbce v jejich nesmyslném jednání - oh yes).



Každá ztráta je bolestná, o všem tahat mrtvoly po venku, fotit se s nimi a ještě se u toho smát mi nepřijde normální jak od rodičů, tak především od personálu nemocnice.
Vážně je ok mazlit se s víc jak dvou trýdenní mrtvolkou...? To těžko!

Lidem dnes už prostě hrabe.
Ono se nejde rozloučit pietně.....na co, když máme placatej mobil a kdejaký hovno můžeme zveřejnit pro celej svět žeano...
Někdy se za to, že přísluším k lidem, stydím.

úterý 21. března 2017

TT: HRDINOVÉ DNEŠNÍ DOBY

Kdo je to HRDINA? Je to člověk s prokazatelnou statečností, který je schopen hrdinských skutků.
PROKAZATELNOU.
Tedy je to jen ten, kdo má nějaký důkaz toho, že tu hrdinskou aktivitu vykonal. Není to někdo samozvaný nebo jako hrdina vnímaný... je to někdo, kdo jím je SKUTEČNĚ.

Hrdinů dneška je spousta. Stejně jako "objektů" hodných záchrany.
Jsou to nejen děcka, ale i zvířata, staří lidé, postižení nebo jinak znevýhodnění.
Jsou národy nebo lidé žijícíc v nevyhovujících podmínkách, jenže jen proto, že si je nezvolila nějaká agentura nebo společnost ( třeba všeobjímající UNICEF), tak se o nich neví.
Je nutno pomoc hodně lidem nebo zvířatům, jenže  svět říká, že to není možné.
Že to NEJDE pomoci všem. Jo, to nejde..ale u spousty případů to jde.
Takže kdo je u mě hrdina?

1. PRACOVNICE SOCIÁLKY,  které se nebojí do naléhavého případu rýpnout a nenechávají to utajeně vyšumět do chvíle, kdy se stane něco zlého.
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/jihomoravsky-kraj/1288186-socialka-o-tyrani-chlapce-vedela-presto-nezasahla

2. 5TI LETÁ HOLČIČKA STARAJÍCÍ SE VE SVÉ OPUŠTĚNOSTI O 92-LETOU BABIČKU:
Anna Wang má otce ve vězení a matka ji opustila, když jí byly tři měsíce a znovu se vdala. Holčička babičce vaří, myje ji, vodí ji na procházku a na sběr plodin. Porovnejme tuto chderu s dnešními západními rozmazlenými spratky a dostaneme velmi smutný fakt, který by se měl napravit - píší o ní noviny po celém světě, někdo tedy ví, kde žije... doufám, že se najde někdo, kdo jim pomůže.











 (pokud jsou ty obrázky malé, dejte vědět - já je vidím ok).

3. ZACHRÁNCI ZVÍŘAT - poslední článek, co jsem četla, byl o zadržené dodávce tisíců psů, kteří byli v Asii v klecích vezeni do jídelen. Spadá do toho ale každý, kdo zasáhne, když je to potřeba, i když je to třeba jen okřiknutí děcka škaredě se chovajícímu k psovi. Osobně zastávám postoj, že v takové chvíli je dobře i udeřit. Svět má vědět, že zvíře NENÍ VĚC.

4. ZACHRÁNCI STARÝCH A NEMOHOUCÍCH - při požárech pečovatelských domovů nebo bytových jednotek, při sesunu nestabilní budovy, zemětřesení, tsunami apod.

5. DÁRCI PENĚZ NEBO POTŘEBNÉHO VYBAVENÍ PRO TĚLESNĚ POSTIŽENÉ - k tomu asi netřeba nic dodávat. Je smutné, že se "vydělává" na zdravotní pomůcku, která má být naprosto základním vybavením hrazeným pojišťovnami, pouhými víčky. Státe, chyť se už konečně za rypák a změň to.

6. TI, KTEŘÍ POSKYTNOU PRVNÍ POMOC PŘI NEHODÁCH NEBO KOLAPSU NA ULICÍCH - třeba epilektikům, cukrovkářům a lidem s jiným atakovým onemocněním - ne vždy se člověk válí nebo potácí proto, že je opilý.

7. VEŠKEŘÍ HASIČI

8. URČITÍ ZÁCHRANÁŘI / LÉKAŘI / SESTRY, jež nezapomněli na kodex a přísahu a nemají pacienta jen jako výdělečný předmět.

9. VŠICHNI, KDO DARUJÍ NEPOTŘEBNÉ VĚCI NEBO POTRAVINY NEZIŠTNĚ a nejen ve chvílích nejhorších katastrof, ale v běžných těžkých chvílích.

10. PARTNEŘI - RODINA, KTEŘÍ POMÁHAJÍ SVÝM RODINNÝM PŘÍSLUŠNÍKŮM A PARTNERŮM

11. NADŘÍZENÍ, KTEŘÍ SI VÁŽÍ SVÝCH ZAMĚSTNANCŮ A UMÍ JE OCENIT

12. ZAMĚSTNANCI VÁŽÍCÍ SI SVÉHO ZAMĚSTNAVATELE

13. RODIČE, KTEŘÍ SVÉ DÍTĚ ZODPOVĚDNĚ VYCHOVAJÍ I ZA CENU "NEMODERNÍCH" POMŮCEK JAKO JE JEDNA NA ZDEK APOD.

14. DĚTI, KTERÉ PAMATUJÍ NA TO, ČÍM JSOU POVINOVÁNÍ SVÝM RODIČŮM

15. UČITELÉ, KTEŘÍ ZASÁHNOU V PŘÍPADĚ ŠIKANY

16. ŽÁCI, KTEŘÍ NAHLÁSÍ ŠIKANU A JINÁ ŠKOLNÍ ZLA

17. K. RICHARDSON A JINÍ, KTEŘÍ ZACHRAŇUJÍ TÝRANÉ LVY Z ORGANIZACÍ, KTERÉ VYCHOVÁVAJÍ LVÍ MLÁĎATA K POZDĚJŠÍMU LOVU TURISTY - tito mladí lvi jsou chováni v klecích a ve chvíli, kdy dorostou, jsou převezena do jiné "školky" - oploceném pozemku, kde jsou odpornými rozežranými boháči loveni. Jeden lev plně dospělý, jež je k dispozici po lov, stojí cca 3 000 000.
Tuto úžasnou zábavu konají nejen mladí milionáři, ale i - což mi přijde horší - usedlé manželské páry a sexy kočandy.







18. KDYŽ DÍTĚ / DOSPĚLÝ POMŮŽE DÍTĚTI

19. VŠICHNI DRŽITELÉ A NOMINOVANÍ NA CENU MICHALA VELÍŠKA

20. VŠICHNI, KDO ZASÁHNOU PŘI NÁSILÍ PÁCHANÉM NA ŽENÁCH

Našlo by se nejspíš mnoho a mnoho dalších případů nebo příběhů, každý si představí ty své, tohle je shrnutí toho nejzákladnějšího + konkrétní případy momentálních afér.
Zdá se, že ten výčet skýtá vlastně hodně dobrodinců, jenže pořád je toho ještě málo.

Lidská pomoc čemukoliv je pořád jaksi vnímaná jako trapnost nebo věc hodna studu a je to srovnatelné s pomocí člověku spadlému na ulici - měl/a bych mu pomoct, ale nevím jak a něco podělám a co když už je mrtvej a lidi se koukaj a radši ne...tak zdrhnu.

Když můžete, pomožte - kašleten a staré blbé přísloví CO TĚ NEPÁLÍ, TO NEHAS. Ano, můžete se připlést do problému, který možná i fatálně odnesete vy ( záchrana holky při bití jejím přítelem - dostanete na tlamu i vy), ale je velká šance, že právě to, že nezaváháte, toho dotyčného zachrání, i kdyby v tom nejmenším.

Nejde jen o neustále propíraný DOBRÝ POCIT A USPOKOJENÍ...ale o fakt, že jednoho dne tuto pomoc budete potřebovat VY.... tak Vám přeju, aby se Vám jí vždy dostalo.

pondělí 20. března 2017

zkouška

zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška zkouška